Včerejší vycházka
Včera jdeme na odpolední vycházku.
Panička mi postupně ukazuje, že se mám jinak chovat (ne se bát a utíkat, ale chovat se a řešit situace v poklidu a s nadhledem). A řeknu, že je to fajn. Hned vám povím proč:
Na té včerejší vycházce, jsem potkal dvě tak roční fenečky ( byla tam Maďarka a ještě jedna větší fenečka). No řeknu vám, že se na mě sesypaly obě dvě naráz. Ale poradil jsem si.
Vzěpal jsem se na zadní packy (abych byl stejně velký jako ony) a shrnul jsem si je, jednu po druhé, pod přední packy a zavrčel (prostě jsem jim řekl, že takhle NE, takhle to nepůjde). To jste měli vidět- panička zírala jak puk a fenečky už si dávaly bacha. Prostě jsem jim dal najevo, aby na mě neskákaly a netplakaly po mě, protože přece jenom jsem střední pudl a ony byly jednou tak velké :-)
Pak už jsme si mohli všichni suprově zaběhat :-) Bylo to skvělé!
Ale dřív bych toto neudělal. Dřív bych začal zdrhat a bál bych se. Ale panička mi ukazuje, že se situace dají řešit i jinak (ne jen utíkáním pryč).
PS: poznámka paničky - konečně jsem viděla, že ten Cooper toho normálního psa v sobě má. Jen ho z něj dostat!